Originální znění najdete zde: klinické hodnocení.

Závěrečná zpráva o klinickém hodnocení zdravotnického prostředku SunBall

Klinické hodnocení po následném sledování zdravotnického prostředku, po jeho opatření CE značkou a po řádném uvedení na trh bylo provedeno dle podmínek zákona č. 268/2014 Sb. o zdravotnických prostředcích a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, v souladu s nařízením vlády č. 54/2014 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zdravotnické prostředky.

Všeobecné údaje

Název hodnoceného zdravotnického prostředku: SunBall

Zdravotnický prostředek třídy I n.n., nesterilní, bez měřicí funkce

Určený účel použití zdravotnického prostředku včetně indikace: SunBall je zdravotnický prostředek, který je užíván jako interaktivní rehabilitační pomůcka, která funguje na principu biologické zpětné vazby a může být součástí kompenzačních cvičení u postižených i zdravých osob. Tento zdravotnický prostředek se používá k léčbě v rámci fyzioterapie, ergoterapie včetně specializované neurorehabilitace.

Nabízí způsob cvičení, které zvyšuje motivaci a pozornost pacienta prostřednictvím interaktivních herních úkolů a tím podporuje neuroplastické změny mozku a napomáhá procesům motorického učení.

Je využitelný u pacientů s ortopedickými diagnózami (úrazy s poškozením kostí, vazů, šlach i svalů, entezopatie, plastiky šlach, svalů i vazů – chirurgie ruky apod.), neurologickými diagnózami (periferní parézy – po úrazech, v rámci degenerativních onemocnění; centrální parézy – po úrazech páteře a míchy, v důsledku iktu, dětská mozková obrna, roztroušená skleróza a další neurodegenerativní a demyelinizační onemocnění; některé poruchy kognitivních funkcí, apod.). Pacienti nejsou při použití tohoto zdravotnického prostředku limitovaní věkem (spolupracuje jak dětský, tak i geriatrický pacient). Jako aktivační i kompenzační prvek je zařízení využitelné i u zdravé populace různého věku.

Zadavatel a výrobce zdravotnického prostředku:

  • Gradient Labs s.r.o.
  • V Újezdech 18
  • 602 00 Brno
  • IČ: 04816358

Poskytovatel:

  • Mgr. Jaroslava Pochmonová, Ph.D.
  • Tkalcovská 351/3, Brno 602 00
  • IČ: 010 58 771
  • Posouzení provedl hodnotitel:
  • Mgr. Jaroslava Pochmonová, Ph.D.
  • Kvalifikace, praxe:
    • FN u sv. Anny, KTLR, fyzioterapeut 1999 – dosud
    • LF MU, Katedra fyzioterapie a RHB, odborný asistent, 2009 – dosud
    • NZZ, fyzioterapeut, 2012 - dosud
 
HODNOCENÍ ZAŘÍZENÍ

Cíle a odůvodnění:

U zdravotnického prostředku bylo provedeno klinické hodnocení na pracovišti poskytovatele. V průběhu posuzování bylo účelem posoudit funkčnost a deklarovanou účinnost a jeho účel použití daný výrobcem tohoto zdravotnického prostředku.

Vlastnosti zdravotnického prostředku:

Vlastnosti uvedeného výrobku splňují základní požadavky dle nařízení vlády č. 54/2015 Sb. o technických požadavcích na zdravotnické prostředky a uvedených technických norem a předpisů, které jsou v souladu se směrnicí 93/42 EEC o zdravotnických prostředcích, v platném znění.

Výrobce prohlašuje, že zdravotnický prostředek je za podmínek obvyklého, výrobcem určeného použití bezpečný. Vlastnosti, typ, charakter a parametry zdravotnického prostředku vyhovují určenému použití garantovaným výrobce a jsou v souladu se současnými klinickými a vědeckými poznatky.

Posouzení bylo provedeno na základě nejnovějších vědeckých poznatků a literatury. Výrobce také předložil několik vzorků. (v příloze).

Princip a účel zařízení:

SunBall je interaktivní rehabilitační pomůcka, která funguje na principu biologické zpětné vazby a může být součástí kompenzačních cvičení zdravých osob i léčby v rámci fyzioterapie, ergoterapie včetně specializované neurorehabilitace. Nabízí způsob cvičení, které zvyšuje motivaci a pozornost pacientů s různými výše uvedenými diagnózami prostřednictvím interaktivních herních úkolů a tím podporuje neuroplastické změny mozku a napomáhá procesům motorického učení.

Cvičení je určeno ke zlepšení celkové posturální stability, koordinace cílených a zautomatizovaných pohybů, a rozvoje svalové síly. Žádaný motorický projev je řešením herního úkolu, systém tedy zároveň využívá a propojuje motorické, psychické a kognitivní funkce.

SunBall udržuje konstantní tlak v míčku, zpracovává data ze senzorů a komunikuje s počítačem. Získaná analytická data nabízí možnost objektivizace vývoje stavu pacienta v rámci terapie.

SROVNÁNÍ

SunBall má stejný účel a použití jako jiné srovnatelné výrobky, například PAB® – pressure air biofeedback od firmy TOGU GmbH sídlící na adrese Atzinger Str. 1, 83209 Prien am Chiemsee, Neměcko nebo Tyrostation (PABLO, TYMO) od firmy Tyromotion GmbH se sídlem na adrese Bahnhofgürtel 59, 8020 Graz, Rakousko. Uvedené zdravotnické prostředky v rámci neinvazivní terapie vizualizují tlak, monitorují data, provádí jejich analýzu a zobrazují je v grafu. Zdravotnický prostředek SunBall využívá pro cvičení vzduchem plněné terapeutické pomůcky. Na rozdíl od PAB® – pressure air biofeedback však umožňuje i interaktivní hry a jednoduchá balanční cvičení v jedné ose a pomocí her i trénink kognitivních funkcí.

Po zacvičení není, stejně jako u srovnávaných zařízení, nutná asistence další osoby, s výjimkou pacientů s těžkým postižením typu tetraplegie. SunBall je přednostně vhodný pro terapii hybných poruch v oblasti horních končetin a ruky, podle tíže postižení je však využitelný při terapii hybných poruch v rámci celého těla a případně i k jednoduchým balančním cvikům. Stejně jako PAB® – pressure air biofeedback je snadno přemístitelný (míček propojený s notebookem), oproti zařízení Tyrostation (PABLO, TYMO), které je již spíše pracovním a cvičebním místem s nainstalovaným zařízením pro konkrétní cvičení výhradně horní končetiny. Nespornou výhodou zdravotnického prostředku SunBall proti srovnávaným zařízením jsou i jeho výrazně nižší pořizovací náklady.

KLINICKÉ POZNATKY

Při jakémkoli cvičení s terapeutickým záměrem je třeba vycházet ideálně z neuro¬fyzio-logických poznatků – pro jakýkoliv pohyb je důležitá prvotně informace o nastavení systému, dále zpracování informací a jejich vyhodnocení tak, aby pokyny pro zamýšlený pohyb byly co nejúčelnější, a nakonec dostatečně stimulovaly funkční pohybový systém, jako efektor zamýšleného pohybu. Centrální nervový systém za fyziologických okolností prvotně získává dostatečné informace z proprioreceptorů, z různých důvodů však tyto informace nemusí být dostatečné (jednostranná zátěž, hypokineze, onemocnění, postupné snižování funkce věkem). Vnitřní zpětnovazebné mechanismy je pak vhodné doplnit informacemi z exteroreceptorů (optická a akustická zpětná vazba).

V posledním desetiletí se v rámci rehabilitační praxe stále více uplatňují pomůcky a zařízení využívající virtuální realitu. Základní koncept vychází z vizualizace činnosti a umožnění zpětné vazby. Toho lze využít prakticky u pacientů s různými diagnózami, u kterých dochází k poruchám na úrovni pohybového aparátu (Stein a kol. 2011, Burdea a Coiffet, 2003) i pacientů s poruchami kognitivních funkcí (Anton a kol., 2009).

Příčiny poruch pohybových funkcí jsou velice různorodé od úrazů přes kardiovaskulární onemocnění až po onemocnění neurologická. Klinické obrazy se u jednotlivých pacientů sice liší, jednotný je však požadavek na komplexní přístup k terapii. V rámci léčebné rehabilitace je při reedukaci a zkvalitňování pohybu velmi výhodné využít terapeutické postupy, u kterých může pacient rehabilitovat i samostatně a proto je žádoucí umožnit mu zpětnou vazbu pro kontrolu a případnou korekci cvičení. K tomu lze s výhodou využít pomůcky obsahující senzory, které po propojení s vhodným softwarem vyhodnotí informace ze senzorů a následně je vizualizuje v prostředí virtuální reality. V praxi se nejčastěji využívá 2D zobrazení na obrazovce.

Protože tradiční pojetí rehabilitace bývá pro pacienty často nedostatečně motivující, začala se virtuální realita stále více využívat nejen k prostému zobrazení informací o prováděné činnosti. Hravost a soutěživost jsou lidské vlastnosti velice dobře využitelné pro zlepšení úsilí při realizaci terapie i autoterapie. V tomto ohledu je propojení rehabilitace s hrou pro pacienty výrazně aktivačním a motivačním prvkem. Podle Borghese a kol. (2013) jsou právě hry s terapeutickými záměry klíčové pro dosahování rehabilitačních cílů. Hry lze využít jak pro kvantifikaci aktivity (použitá síla i počet opakování pohybu), tak i pro zkvalitnění prováděného pohybu (kombinace změny použité síly, cílení pohybu apod.) a celkovému zlepšování kognitivních funkcí (Vinas-Diz et al., 2015). U zařízení využívajících her v rámci virtuální reality studie jednoznačně prokázaly zvýšenou motivaci pacientů během cvičení (Swanson et al., 2015). Hravý a motivační přístup v těchto aplikacích má nesporné výhody pro pacienty a v konečném důsledku i pro terapeuty, kterým umožňuje snazší aktivní zapojení pacienta do terapie. Stejné výsledky poskytl i výzkum Lee a kol. (2016), který ukázal využití virtuální reality u pacientů po operaci kolenního kloubu s tím, že u velmi bolestivých stavů je tato terapie s výhodou využita i když některé běžné typy terapie není možno právě pro velkou bolest pacienta použít.

V dnešní době je již standardem i rehabilitace pacientů s poruchami kognitivních funkcí. Terapie těchto pacientů je obtížnější kvůli poruše paměti, pozornosti a koncentrace, rychlosti zpracování informací, exekutivní funkce včetně emocionální seberegulace, řeči a schopnosti vyjadřování či prostorové orientace. V těchto případech využití virtuální reality nabízí výrazné obohacení a zkvalitnění terapie. Například Anton a kol. (2009) ve své studii ukázal její širší použitelnost a zařazení do každodenního života u dětí s ADHD („Attention Deficit Hyperactivity Disorder“ – hyperkinetická porucha (HKP), porucha chování s hyperaktivitou), kdy byl prokázán dobrý potenciál virtuální reality jako efektivního a škálovatelného nástroje měření pozornosti.

Srovnatelné informace předkládají i Aresti-Bartolome a Garcia-Zapirain (2015), ve studii zaměřené na děti s poruchami autistického spektra – využití avatara zlepšilo dobu odezvy a vizuální interakce dětí s terapeutem. U pacientů s centrální mozkovou příhodou bylo zkoumáno využití interaktivních her při terapii ruky rovněž s dobrým efektem a navíc se ukázalo, že pacienti chtějí tyto hry hrát a rehabilitace touto formou je pro ně výrazně motivující (Seo a kol., 2016). Využití virtuální reality u pacientů po centrální mozkové příhodě zjišťovali i Corbetta, Imeri a Gatti (2015) porovnáním 15 studií s celkem 341 účastníky. Přestože byl zaznamenán jednoznačný přínos pro zlepšení mobility pacientů, faktem zůstává to, že většina konzolí a programů je stále drahá a proto v rámci zdravotnické praxe běžně nepoužitelná. Cenově dostupné zdravotnické zařízení umožňující vizualizaci průběhu a postupu terapie by tak bylo pro pacienty v rámci běžné rehabilitační praxe rozhodně přínosem.

HODNOCENÍ ZAŘÍZENÍ

SunBall je zdravotnický prostředek, který usnadňuje rehabilitaci u pacientů různých věkových kategorií, od dětského věku až po seniory, se širokým spektrem diagnóz. U dětí lze ovlivňovat jak onemocnění pohybového aparátu, tak neurologická onemocnění (např. vadné držení těla, skoliózy, poúrazové stavy, onemocnění centrálního i periferního nervového systému jako dětská mozková obrna či různé typy periferních paréz). Pomůcku lze rovněž využít při práci s dětmi s poruchami chování či s poruchami autistického spektra. U dospělých je možno pomůcku použít u různých neurologických i ortopedických diagnóz, jakými jsou například cévní mozkové příhody, neurodegenerativní a demyelinizační onemocnění, poranění mozku, míchy či periferních nervů, poruchy stability a koordinace i samotné možnosti provedení pohybů, které vznikly z různých jiných příčin, jakými jsou například traumatická poranění pohybové soustavy. Pro seniory je pak SunBall ideálním aktivačním a motivačním prvkem, který je pomáhá udržet ve fyzické i psychické kondici.

SunBall pracuje s tím, že optickou zpětnou vazbou je možno nahradit některé nedostatky systému detekce nastavení a vykonaného pohybu. Díky převodu tlaku z míčku do obrazu (případně i zvukového signálu) lze v rámci programového vybavení vytvářet nejen optickou zpětnou vazbu, ale formou hry i zlepšovat motivaci a emoční nastavení pacienta. Při využívání SunBallu lze i ukládat dosažené výsledky do paměti zařízení a tím lze dále motivovat pacienta nejen při jednom konkrétním cvičení, ale i v rámci delšího časového úseku.

Základní nabídka cviků v programovém vybavení SunBall je pouze orientační, protože při cvičení je třeba primárně provést základní vyhodnocení schopností pacienta (fyzických i kognitivních) a výběr cviků, či jejich modifikaci provést individuálně podle výsledků vyšetření a předpokládaného cíle cvičení. Toto vyšetření by měl provést u pacientů školený terapeut (ideálně fyzioterapeut nebo ergoterapeut).

ANALÝZA RIZIK

Byla provedena dle normy ČSN EN ISO 14971 (idt ISO 14971:2012) Zdravotnické prostředky - Aplikace řízení rizika na zdravotnické prostředky a analýzy vad a jejich následků (FMEA - Failure Mode and Effect Analysis). Dokumentace uložena u výrobce.

Na základě provedené analýzy rizik lze konstatovat, že po úvodní instruktáži o práci s rehabilitačními míčky SunBall jsme u proškolených osob nezaznamenali žádné riziko v jejich používání, taktéž jsme nezaznamenali žádné nežádoucí příhody vzniklé při použití tohoto zdravotnického prostředku.

SHRNUTÍ A ZÁVĚR

Zdravotnický prostředek SunBall se prokázal vhodným pro terapii pacientů různé věkové kategorie od dětského věku až po seniory a lze ho využít při terapii pacientů se širokým spektrem diagnóz. U dětí lze ovlivňovat jak onemocnění pohybového aparátu, tak neurologická onemocnění (např. vadné držení těla, skoliózy, poúrazové stavy, onemocnění centrálního i periferního nervového systému jako dětská mozková obrna či různé typy periferních paréz). Zdravotnický prostředek SunBall lze rovněž využít při práci s dětmi s poruchami chování či s autizmem. U dospělých možno zdravotnický prostředek SunBall použít u pacientů s různými neurologickými i ortopedickými diagnózami, jakými jsou například cévní mozkové příhody, neurodegenerativní a demyelinizační onemocnění, poranění mozku, míchy či periferních nervů, a poruchy stability a koordinace i samotné možnosti provedení pohybů, které vznikly z různých jiných příčin, jakými jsou například traumatická poranění pohybové soustavy. Pro seniory je pak Sunball ideálním aktivačním a motivačním prvkem, který je pomáhá udržet ve fyzické i psychické kondici.

Závěrem lze i konstatovat, že zdravotnický prostředek SunBall může být i doplňkem cvičení osob zdravých (kompenzace jednostranného přetěžování prací, sportem, způsob odreagování u psychicky náročných povolání).

Vlastnosti uvedených výrobků splňují základní požadavky dle nařízení vlády č. 54/2015 Sb. o technických požadavcích na zdravotnické prostředky a uvedených technických norem a předpisů, které jsou v souladu se směrnicí 93/42 EEC o zdravotnických prostředcích, v platném znění.

Posuzovatel považuje hodnocený zdravotnický prostředek dle zákona č. 268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů, za bezpečný pro uživatele a třetí osoby.

 

CITACE
  • Anton, Raluca; Opris, David; Dobrean, Anca; David, Daniel; Rizzo, Albert. VIRTUAL REALITY IN THE REHABILITATION OF ATTENTION DEFICIT / HYPERACTIVITY DISORDER. INSTRUMENT CONSTRUCTION PRINCIPLES. Journal of Cognitive & Behavioral Psychotherapies. Sep2009, Vol. 9 Issue 2, p235-246. 12p. , Databáze: Central & Eastern European Academic Source
  • Aresti-Bartolome, Nuria; Garcia-Zapirain, Begonya. Cognitive rehabilitation system for children with autism spectrum disorder using serious games: A pilot study. Bio-Medical Materials & Engineering. 2015 Supplement1, Vol. 26, pS811-S824. 14p. DOI: 10.3233/BME-151373.
  • Bloch, F.; Rigaud, A.-S.; Kemoun, G. Technology applied to geriatric medicine: Virtual Reality Exposure Therapy in posttraumatic stress disorder: A brief review to open new opportunities for post-fall syndrome in elderly subjects. European Geriatric Medicine. December 2013 4(6):427-430 Language: English. DOI: 10.1016/j.eurger.2013.10.005, Databáze: ScienceDirect
  • Borrego, Adrián; Latorre, Jorge; Llorens, Roberto; Alcañiz, Mariano; Noé, Enrique. Feasibility of a walking virtual reality system for rehabilitation: objective and subjective parameters. Journal of NeuroEngineering & Rehabilitation . 8/9/2016, Vol. 13, p1-9. 9p. DOI: 10.1186/s12984-016-0174-1.
  • Burget, N. Využití zpětné vazby v rehabilitaci pacientů s poruchami chůze po cévní mozkové příhodě. The Use of Biofeedback in Rehabilitation in Patients with Gait Disorders after Stroke. Rehabilitation & Physical Medicine / Rehabilitace a Fyzikalni Lekarstvi. 2015, Vol. 22 Issue 2, p70-78. 9p. Language: Czech.
  • Corbetta, Davide; Imeri, Federico; Gatti, Roberto. Rehabilitation that incorporates virtual reality is more effective than standard rehabilitation for improving walking speed, balance and mobility after stroke: a systematic review. Journal of Physiotherapy. July 2015 61(3):117-124 DOI: 10.1016/j.jphys.2015.05.017, Databáze: ScienceDirect
  • Cuthbert JP; Staniszewski K; Hays K; Gerber D; Natale A; O'Dell D. Virtual reality-based therapy for the treatment of balance deficits in patients receiving inpatient rehabilitation for traumatic brain injury. Brain Injury. ISSN: 1362-301X, 2014; Vol. 28 (2), pp. 181-8; Publisher: Informa Healthcare; PMID: 24456057, Databáze: MEDLINE Complete
  • Dupalová, D.; Šlachtová, M.; Doleželová, E. Možnosti využití aktivních videoher v rehabilitacipossibilities of Using active video Games in rehabilitation. Rehabilitation & Physical Medicine / Rehabilitace a Fyzikalni Lekarstvi.Oct2013, Vol. 20 Issue 3, p135-141. 7p.
  • Gál, O.; Hoskovcová, M.; Jech, R. Neuroplasticita, restituce motorických funkcí a možnosti rehabilitace spastické parézy. Neuroplasticity, Restitution of Motor Function and Possible Rehabilitation Is Spastic Fibrosis. Rehabilitation & Physical Medicine / Rehabilitace a Fyzikalni Lekarstvi. 2015, Vol. 22 Issue 3, p101-127. 27p.
  • Gottshall, K.R.; Sessoms, P.H.. Improvements in dizziness and imbalance results from using a multi disciplinary and multi sensory approach to vestibular physical therapy - A case study. Frontiers in Systems Neuroscience, 6 August 2015, 9(AUGUST) 7p. Frontiers Research Foundation DOI: 10.3389/fnsys.2015.00106 , Databáze: Scopus®
  • Grewal GS; Sayeed R; Schwenk M; Bharara M; Menzies R; Talal TK; Armstrong DG; Najafi B. Balance rehabilitation: promoting the role of virtual reality in patients with diabetic peripheral neuropathy. Journal Of The American Podiatric Medical Association. ISSN: 1930-8264, 2013 Nov-Dec; Vol. 103 (6), pp. 498-507; Publisher: American Podiatry Association; PMID: 24297986, Databáze: MEDLINE Complete
  • Hoffman, Hunter G.; Meyer, Walter J.; Ramirez, Maribel; Roberts, Linda; Seibel, Eric J.; Atzori, Barbara; Sharar, Sam R.; Patterson, David R. Feasibility of Articulated Arm Mounted Oculus Rift Virtual Reality Goggles for Adjunctive Pain Control During Occupational Therapy in Pediatric Burn Patients. CyberPsychology, Behavior & Social Networking. Jun2014, Vol. 17 Issue 6, p397-401. 5p. DOI: 10.1089/cyber.2014.0058. , Databáze: Business Source Complete
  • I., Novotná; D., Pavlů. Morbus Huntington - existují možnosti komplexní rehabilitace? Morbus Huntington - What are the Possibilities of Complex Rehabilitation? Rehabilitation & Physical Medicine / Rehabilitace a Fyzikalni Lekarstvi. 2016, Vol. 23 Issue 1, p48-54. 7p.
  • Journal Of Medical Systems, ISSN: 1573-689X, 2015 Sep; Vol. 39 (9), pp. 104; Publisher: Kluwer Academic/Plenum Publishers; PMID: 26265238, Databáze: MEDLINE Complete
  • Klobucká, S.; Kovač, M.; Žiakova, E.; Klobucký, R.. Vplyv roboticky asistovaného lokomočného tréningu na motorické funkcie pacientov s detskou mozgovou obrnou v závislosti od závažnosti postihnutia. Rehabilitation & Physical Medicine / Rehabilitace a Fyzikalni Lekarstvi , Oct2013, Vol. 20 Issue 3, p150-160, 11p. Publisher: Czech Medical Association of JE Purkyne.
  • Kříž, J.; Hlinková Neurorehabilitace senzomotorických funkcí po poranění míchy Z. Česká a Slovenská Neurologie a Neurochirurgie. 2016, Vol. 79 Issue 4, p378-394. 17p. DOI: 10.14735/amcsnn2016378. , Databáze: Academic Search Ultimate
  • Levac, D; Missiuna, C; Wishart, L; DeMatteo, C; Wright, V. The Motor Learning Strategy Instrument: Interrater Reliability Within Usual and Virtual Reality Physical Therapy Interventions PEDIATRIC PHYSICAL THERAPY; SPR, 2013; 25; 1; p53-p60, Databáze: Science Citation Index
  • Levac, Danielle; Miller, Patricia; Missiuna, Cheryl. Usual and Virtual Reality Video Game-Based Physiotherapy for Children and Youth with Acquired Brain Injuries Physical & Occupational Therapy in Pediatrics, v32 n2 p180-195 May 2012. (EJ967890), Databáze: ERIC
  • Levin MF; Weiss PL; Keshner EA. Emergence of virtual reality as a tool for upper limb rehabilitation: incorporation of motor control and motor learning principles. Physical Therapy, ISSN: 1538-6724, 2015 Mar; Vol. 95 (3), pp. 415-25; Publisher: American Physical Therapy Association; PMID: 25212522, Databáze: MEDLINE Complete
  • Manzoni, Gian Mauro; Cesa, Gian Luca; Bacchetta, Monica; Castelnuovo, Gianluca; Conti, Sara; Gaggioli, Andrea; Mantovani, Fabrizia; Molinari, Enrico; Cárdenas-López, Georgina; Riva, Giuseppe. Virtual Reality-Enhanced Cognitive-Behavioral Therapy for Morbid Obesity: A Randomized Controlled Study with 1 Year Follow-Up. CyberPsychology, Behavior & Social Networking. Feb2016, Vol. 19 Issue 2, p134-140. 7p. DOI: 10.1089/cyber.2015.0208. , Databáze: Business Source Complete
  • Martínez-Moreno, J.M.; Sánchez-González, P.; Luna, M.; Gómez, E.J.; Roig, T.; Tormos, J.M..Modelling ecological cognitive rehabilitation therapies for building virtual environments in brain injury. Methods of Information in Medicine, 2016, 55(1):50-59 Schattauer GmbH DOI: 10.3414/ME15-01-0050 , Databáze: Scopus®
  • McCoy SW; Jirikowic T; Price R; Ciol MA; Hsu LY; Dellon B; Kartin D. Virtual Sensorimotor Balance Training for Children With Fetal Alcohol Spectrum Disorders: Feasibility Study. Physical Therapy, ISSN: 1538-6724, 2015 Nov; Vol. 95 (11), pp. 1569-81; Publisher: American Physical Therapy Association; PMID: 26112255, Databáze: MEDLINE Complete
  • Meldrum, Dara; Herdman, Susan; Vance, Roisin; Murray, Deirdre; Malone, Kareena; Duffy, Douglas; Glennon, Aine; McConn-Walsh, Rory. Original research: Effectiveness of Conventional Versus Virtual Reality–Based Balance Exercises in Vestibular Rehabilitation for Unilateral Peripheral Vestibular Loss: Results of a Randomized Controlled Trial. Archives of Physical Medicine and Rehabilitation. July 2015 96(7):1319-1328.e1. DOI: 10.1016/j.apmr.2015.02.032, Databáze: ScienceDirect
  • Minyoung Lee; Dongwon Suh; Jaebum Son; Jungjin Kim; Seon-Deok Eun; BumChul Yoon. Patient perspectives on virtual reality-based rehabilitation after knee surgery: Importance of level of difficulty. Journal of Rehabilitation Research & Development. 2016, Vol. 53 Issue 2, p239-252. 14p. 1 Color Photograph, 7 Charts, 2 Graphs. DOI: 10.1682/JRRD.2014.07.0164.
  • Mlíka, R.; Janura, M.; Mayer, M.. Virtual reality in rehabilitation. Rehabilitace a Fyzikalni Lekarstvi, 2005, 12(3):112-118 Language: English; Czech., Databáze: Scopus®
  • Morán AL; Ramírez-Fernández C; Meza-Kubo V; Orihuela-Espina F; García-Canseco E; Grimaldo AI; Sucar E. On the Effect of Previous Technological Experience on the Usability of a Virtual Rehabilitation Tool for the Physical Activation and Cognitive Stimulation of Elders.
  • Morel, M.; Bideau, B.; Lardy, J.; Kulpa, R. Advantages and limitations of virtual reality for balance assessment and rehabilitation. Special issue : Balance and Gait, Neurophysiologie Clinique / Clinical Neurophysiology. November 2015 45(4-5):315-326 DOI: 10.1016/j.neucli.2015.09.007, Databáze: ScienceDirect
  • Morel, M.; Bideau, B.; Lardy, J.; Kulpa, R.. Review/Mise au point: Advantages and limitations of virtual reality for balance assessment and rehabilitation. Special issue : Balance and Gait, Neurophysiologie Clinique / Clinical Neurophysiology. November 2015 45(4-5):315-326 Language: English. DOI: 10.1016/j.neucli.2015.09.007, Databáze: ScienceDirect
  • Mumford N; Duckworth J; Thomas PR; Shum D; Williams G; Wilson PH. Upper-limb virtual rehabilitation for traumatic brain injury: a preliminary within-group evaluation of the elements system. Brain Injury. ISSN: 1362-301X, 2012; Vol. 26 (2), pp. 166-76; Publisher: Informa Healthcare; PMID: 22360522, Databáze: MEDLINE Complete
  • Na Jin Seo; Kumar, Jayashree Arun; Hur, Pilwon; Crocher, Vincent; Motawar, Binal; Lakshminarayanan, Kishor. Usability evaluation of low-cost virtual reality hand and arm rehabilitation games. Journal of Rehabilitation Research & Development. 2016, Vol. 53 Issue 3, p321-333. 13p. DOI: 10.1682/JRRD.2015.03.0045.
  • Natalia M., Martinho; Valéria R., Silva; Joseane, Marques; Leonardo C., Carvalho; Denise H., Iunes; Simone, Botelho. The effects of training by virtual reality or gym ball on pelvic floor muscle strength in postmenopausal women: a randomized controlled trial. Brazilian Journal of Physical Therapy. Jun 2016 20(3):248-257; Associação Brasileira de Pesquisa e Pós-Graduação em Fisioterapia. Language: English, Databáze: SciELO
  • Palacios-Navarro, Guillermo; Albiol-Pérez, Sergio; García-Magariño García, Iván. Effects of sensory cueing in virtual motor rehabilitation. Journal of Biomedical Informatics. April 2016 60:49-57 DOI: 10.1016/j.jbi.2016.01.006, Databáze: ScienceDirect
  • Park, J.-H.; Park, J.-H.The effects of game-based virtual reality movement therapy plus mental practice on upper extremity function in chronic stroke patients with hemiparesis: A randomized controlled trial. Journal of Physical Therapy Science, 31 March 2016, 28(3):811-815 Language: English. Society of Physical Therapy Science (Rigaku Ryoho Kagakugakkai) DOI: 10.1589/jpts.28.811 , Databáze: Scopus®
  • Ravi, D.K.; Kumar, N.; Singhi, P.. Effectiveness of virtual reality rehabilitation for children and adolescents with cerebral palsy: an updated evidence-based systematic review Physiotherapy. DOI: 10.1016/j.physio.2016.08.004, Databáze: ScienceDirect
  • Ryu, C.H.; Kim, K.-W.; You, J.H.; Lee, B.-C.; Yeon, S.-J.; Lee, J. Effects of an anger management virtual reality cognitive behavioral therapy program on EEG patterns among destructive and impulse-control disorder patients. Journal of Medical Imaging and Health Informatics, September 2016, 6(5):1319-1323 Language: English. American Scientific Publishers DOI: 10.1166/jmihi.2016.1920 , Databáze: Scopus®
  • Sheehy L; Taillon-Hobson A; Sveistrup H; Bilodeau M; Fergusson D; Levac D; Finestone H Does the addition of virtual reality training to a standard program of inpatient rehabilitation improve sitting balance ability and function after stroke? Protocol for a single-blind randomized controlled trial, BMC Neurology, ISSN: 1471-2377, 2016 Mar 31; Vol. 16, pp. 42; Publisher: BioMed Central; PMID: 27036515, Databáze: MEDLINE Complete
  • Shema SR; Brozgol M; Dorfman M; Maidan I; Sharaby-Yeshayahu L; Malik-Kozuch H; Wachsler Yannai O; Giladi N; Hausdorff JM; Mirelman A. Clinical experience using a 5-week treadmill training program with virtual reality to enhance gait in an ambulatory physical therapy service. Physical Therapy. ISSN: 1538-6724, 2014 Sep; Vol. 94 (9), pp. 1319-26; Publisher: American Physical Therapy Association; PMID: 24786944, Databáze: MEDLINE Complete
  • Shen, S.; Xu, N.; Gao, F..Virtual reality game for head rehabilitation based on Kinect Xitong Fangzhen Xuebao / Journal of System Simulation, 8 August 2016, 28(8):1904-1908 Acta Simulata Systematica Sinica, Databáze: Scopus®
  • Schmitt, Yuko S.; Hoffman, Hunter G.; Blough, David K.; Patterson, David R.; Jensen, Mark P.; Soltani, Maryam; Carrougher, Gretchen J.; Nakamura, Dana; Sharar, Sam R.. A randomized, controlled trial of immersive virtual reality analgesia, during physical therapy for pediatric burns. Burns. 2011 37(1):61-68. DOI: 10.1016/j.burns.2010.07.007, Databáze: ScienceDirect
  • Smith MJ; Fleming MF; Wright MA; Losh M; Humm LB; Olsen D; Bell MD. Brief report: vocational outcomes for young adults with autism spectrum disorders at six months after virtual reality job interview training. Journal Of Autism And Developmental Disorders. ISSN: 1573-3432, 2015 Oct; Vol. 45 (10), pp. 3364-9; Publisher: Springer; PMID: 25986176, Databáze: MEDLINE Complete
  • Smith MJ; Ginger EJ; Wright K; Wright MA; Taylor JL; Humm LB; Olsen DE; Bell MD; Fleming MF. Journal Virtual reality job interview training in adults with autism spectrum disorder. Of Autism And Developmental Disorders. ISSN: 1573-3432, 2014 Oct; Vol. 44 (10), pp. 2450-63; Publisher: Springer; PMID: 24803366, Databáze: MEDLINE Complete
  • Steenstrup, B.; Behague, L.; Quehen, M. Postural rehabilitation with the virtual game Wii® in pelviperineology: Why not? Kinesitherapie. 1 April 2015, 15(160):45-50 Elsevier Masson SAS DOI: 10.1016/j.kine.2014.11.087 , Databáze: Scopus®
  • Toktaş, H.; Yaman, F.; Ulaşli, A.M.; Dündar, Ü.. Virtual reality rehabilitation in a case with spinocerebellar ataxia. Turkiye Fiziksel Tip ve Rehabilitasyon Dergisi, December 2015, 61(4):383-386 Turkish. Turkish Society of Physical Medicine and Rehabilitation DOI: 10.5152/tftrd.2015.37786 , Databáze: Scopus®
  • Ustinova, K. I.; Perkins, J.; Leonard, W. A.; Hausbeck, C. J. Virtual reality game-based therapy for treatment of postural and co-ordination abnormalities secondary to TBI: A pilot study. Brain Injury. Apr2014, Vol. 28 Issue 4, p486-495. 10p. DOI: 10.3109/02699052.2014.888593.
  • Ustinova, Ksenia I.; Chernikova, Ludmila A.; Dull, Ann; Perkins, Jan. Physical therapy for correcting postural and coordination deficits in patients with mild-to-moderate traumatic brain injury. Physiotherapy Theory & Practice. Jan2015, Vol. 31 Issue 1, p1-7. 7p. 2 Charts, 1 Graph. DOI: 10.3109/09593985.2014.945674.
  • Viñas-Diz, S.; Sobrido-Prieto, M. Virtual reality for therapeutic purposes in stroke: A systematic review. Neurología, May 2016 31(4):255-277 Language: English. DOI: 10.1016/j.nrleng.2015.06.007, Databáze: ScienceDirect
  • Virtual Reality : Rehabilitation in Motor, Cognitive and Sensorial Disorders, Disability Studies. New York : Nova Science Publishers, Inc. 2014. eBook., Databáze: eBook Academic Collection (EBSCOhost)
  • Wagner Henrique Souza, Silva; Gleyson Luiz Bezerra, Lopes; Kim Mansur, Yano; Nathália Stephany Araújo, Tavares; Isabelle Ananda Oliveira, Rego; Fabrícia Azevedo da Costa, Cavalcanti. Effect of a rehabilitation program using virtual reality for balance and functionality of chronic stroke patients . Motriz: Revista de Educação Física. Sep 2015 21(3):237-243; Rio Claro: Universidade Estadual Paulista. Databáze: SciELO
  • Wang M; Reid D. Using the virtual reality-cognitive rehabilitation approach to improve contextual processing in children with autism. Thescientificworldjournal. ISSN: 1537-744X, 2013 Nov 13; Vol. 2013, pp. 716890; Publisher: Hindawi Publishing Corporation; PMID: 24324379, Databáze: MEDLINE Complete
  • Wang M; Reid D. Virtual reality in pediatric neurorehabilitation: attention deficit hyperactivity disorder, autism and cerebral palsy. Neuroepidemiology. ISSN: 1423-0208, 2011; Vol. 36 (1), pp. 2-18; Publisher: S. Karger; PMID: 21088430, Databáze: MEDLINE Complete
  • Yamato, Tiê P.; Pompeu, José E.; Pompeu, Sandra M. A. A. Hassett, Leanne. Virtual Reality for Stroke Rehabilitation. Physical Therapy. Oct2016, Vol. 96 Issue 10, p1508-1513. 6p. DOI: 10.2522/ptj.20150539.
  • Yamato, Tiê P.; Pompeu, José E.; Pompeu, Sandra M. A. A.; Hassett, Leanne. Virtual Reality for Stroke RehabilitationBy: Physical Therapy , Oct2016, Vol. 96 Issue 10, p1508-1513, 6p. Publisher: American Physical Therapy Association